Znáte historii známých kostelů v Brně?

Všechny je známe. Pamatujeme si jejich jména, víme, kde se nachází, nespočetněkrát jsme kolem nich prošli a alespoň jednou jsme je navštívili. Řeč je o nejznámějších brněnských kostelech. Znáte ale jejich historii?

Kostel Jana Amose Komenského

Málokdo řekne tomuto kostelu jinak než Červený kostel. Doba výstavby kostela na Komenského náměstí spadá do let 1863 až 1865. V roce 1782 byl v Brně založen evangelický sbor augsburského vyznání, který tvořili zejména němečtí imigranti pracující jako dělníci v brněnských továrnách. Jejich modlitebna se nacházela na Husově ulici v budově bývalé konírny. Až únorová ústava z roku 1861 evangelíkům povolovala stavbu kostelů v rakousko-uherské monarchii. Hned o dva roky později proto započala stavba kostela. Původně byl pojmenován jako Kristův, v roce 1867 byl slavnostně otevřen. Kristův chrám se stal dominantou brněnské okružní třídy. Po druhé světové válce a odsunu Němců byl Červený kostel přidělen Českobratrské církvi evangelické. Celých patnáct let byl kostel kvůli problémům se statikou uzavřen, a to v letech 1975 až 1990. Po sametové revoluci byl opraven.

Katedrála svatého Petra a Pavla v Brně

Na místě jedné z největších brněnských dominant se původně nacházel menší kostel, jehož počátky sahají až do  12. století. V první polovině 13. století byl nahrazen novým, raně gotickým kostelem. Ještě na konci století došlo k další přestavbě na románskou baziliku, jejíž pozůstatky byly objeveny během archeologického výzkumu katedrály na začátku 21. století a jsou nyní přístupné i veřejnosti. Od 14. století byla stavba postupně nahrazována větší, která se po mnoha přestavbách dochovala dodnes. Částečná barokizace byla  v 18. století provedena podle návrhu Mořice Grimma. Koncem 19. století proběhla regotizace kostela a teprve v letech 1905 a 1906 byly ke katedrále přistavěny dvě štíhlé věže měřící 84 metrů. Kostel byl také několikrát vážně poškozen, především v době třicetileté války. Katedrála na Petrově je jednou  z nejznámějších staveb v Česku.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie

K založení baziliky se vztahuje stará brněnská pověst o „praporkové věštbě“. Královna Eliška Rejčka své stáří trávila na hradě Špilberk a chtěla vystavět nový klášter s kostelem. Volbu místa nechala na náhodě. Z Hladové věže na Špilberku vyhodila tři praporky a čekala, kam dopadnou. První praporek dopadl hned pod hradem, na Starém Brně, Eliška. Druhý praporek nikdo nikdy nenašel, protože ho vítr zanesl daleko. A tak v roce 1323 vznikl klášter, jehož součástí se stal i nově vystavěný mohutný gotický chrám, který byl změněn na kapli.

Chrám sv. Tomáše

Kostel byl postaven ve 14. století jako místo posledního odpočinku moravských markrabat. Během husitských válek byl kostel zbourán, byl však znovu vystavěn. Během švédského nájezdu roku 1645 byl opět stržen, augustiniáni se ale nevzdali a rozhodli se jej znovu postavit. Barokní stavba byla dokončena roku 1668 pod dohledem Jana Křtitele Erny. Roku 1702 probíhaly ještě úpravy exteriéru a vnější podoba kostela tak dostala svůj současný vzhled.

Kostel sv. Jakuba

Kostel zasvěcený Jakubu Staršímu na Jakubském náměstí byl postaven na začátku 13. století pro německy mluvící obyvatelstvo. Původně se při kostelu nacházela kostnice se hřbitovem, na kterém postupně vzniklo sedm kaplí. Na konci 13. až začátku 14. století byl románský kostel nahrazen vrcholně gotickou stavbou o přibližně stejných rozměrech, jako je kostel stávající. Ke kostelu sv. Jakuba se váže pověst o neslušném mužíčkovi. Mužíčka lze vidět v okenním oblouku prvního patra věže, obráceného k náměstí Svobody, jak vystrkuje svůj nahý zadeček ke katedrále sv. Petra a Pavla. Prý šlo o soutěž, který ze dvou kostelů bude mít vyšší věž. Zadeček směrem k Petrovu naznačuje, že tuto soutěž vyhrál kostel sv. Jakub s výškou věže 92 metrů. Málokdo ale ví, že v okně není jen jeden mužíček, ale jsou v něm dvě postavy. Neslušný mužíček je totiž vytesán v objetí s „neslušnou ženuškou“. Patrně šlo o žert řemeslníka, když takovou sochu umístil na církevní budovu.  

Brněnské kostely

redaktor

104

reklama

Nejnovější články

S přípravou na nadcházející nejteplejší měsíce v roce přichází na řadu i revize našich příbytků. Zahrada vyžaduje naši péči a stejně tak si kontrolu zaslouží i další části našeho domova. Například střecha. Díky pár úkonům se totiž můžete vyvarovat mnohem rozsáhlejším problémům.

Možnost, že budeme částečně pracovat na homeoffice i v následujících měsících, se promítá i do trhu s nemovitostmi. S novým životním rytmem totiž roste i zájem Čechů o byty se samostatnou pracovnou. Trendu, který je nejvíce patrný v Praze a v Brně, se přizpůsobují i majitelé bytů určených k pronájmu.

Realitní trh v jihomoravské metropoli pokořil další hranici. Průměrná cena metru čtverečního nové bytové jednotky poprvé v historii přesáhla 100 tisíc korun. Důvodem je vysoká poptávka plynoucí z nedostačující výstavby, a především zkostnatělé územní plánování. O jaké byty je v Brně největší zájem a kolik za ně musí noví majitelé v průměru zaplatit?

Žadatelé z řad mladší generace stále častěji volí pro splněních svých snů o vlastním bydlení hypoteční úvěry. Vyplývá to z dat České spořitelny. Podle nich získali lidé do 30 let v posledních měsících více než pětinu všech schválených půjček na bydlení.

reklama