Od roku 2000 zdražily byty až šestkrát

Říká se, že pokrok je nevyhnutelný.V poslední dekádě se v Brně, ale i Jihomoravském kraji celkově, projevil v mnoha směrech. Jedním z nich jsou i změny na realitním trhu, především pak růst cen.

Ty se například v případě bytových jednotek na jihu Moravy zvýšily až šestkrát. Jak to vypadá s nemovitostmi v Brně nyní? Podle dat zveřejněných Českým statistickým úřadem letěly za posledních 10 let průměrné kupní ceny u rodinných domů a bytů v Jihomoravském kraji o 36 % vzhůru. Vyplývá to z informací získaných za rok 2018.

Údaje o cenách nemovitostí vydávají statistici jednou za dva roky. Vycházejí v nich z přiznání k dani z převodu nemovitostí podaných novými majiteli. A jak jsou na tom Brňané v porovnání se začátkem tisíciletí? Zatímco v roce 2000 vyšel metr krychlový v rodinném domě v průměru na 900 korun, v roce 2018 to už byly necelé tři tisíce. A v případě bytových jednotek si z necelých 6 tisíc připlatí až o zmíněný šestinásobek. Jaký je stav nyní? Zatímco například v roce 2017 museli zájemci zájemci o vlastní bydlení počítat s částkou v rozmezí 50 až 70 tisíc korun za metr, aktuálně je to výrazně více. V prvních měsících roku 2020 se cena většiny dostupných jednotek pohybuje mezi 70 a 90 tisíci za metr. Z analýzy společnosti Trikaya vyplývá, že průměrná cena za metr všech prodaných bytů v loňském roce se vyšplhala na 74 700 korun.

Poohlížíte-li se aktuálně po pořízení nového bydlení, počítejte s tím, že garsonky naleznete v nabídce realitních kanceláří v průměru za 3,2 milionu korun. Dvoupokojová bytová jednotka vyjde v průměru na 4,5 milionu a byt se třemi pokoji na 6,6 milionu. A které lokality patří v jihomoravské metropoli k těm nejdražším? V poptávce bodovalo především Brno-střed a dále městské části Bystrc, Královo Pole, Židenice a Brno-sever. Pro mnohé mladé rodiny je tak pořízení vlastního bydlení nedosažitelným snem. „Do budoucna se přiblížíme západnímu standardu a bude vzrůstat podíl nájemního bydlení. Mezi kupujícími totiž roste počet investorů. V zásadě to ale není problém, pouze bude potřeba tomuto trendu přivyknout. Jako národ jsme totiž výjimečně fixovaní na vlastnické typy bydlení,“ říká Alexej Veselý, výkonný ředitel společnosti Trikaya.

Dalším z důsledků aktuálního trendu je i to, že samotné vlastnictví nemovitosti se začíná vyplácet více než její pronájem. „Ten, kdo před zrušením Aktualizace územního plánu v Brně v roce 2015 koupil průměrný šedesátimetrový byt, do dnešního dne vydělal na růstu jeho hodnoty až 1,5 milionu korun. Ač je samozřejmě růst hodnoty nemovitosti relativní a záleží na konkrétním umístění a kvalitě bytu, generovalo jeho vlastnictví větší zisk než jeho pronájem,“ vysvětluje František Šudřich, obchodní ředitel společnosti Trikaya. 

Rubrika
redaktor

311

reklama

Nejnovější články

V uplynulém roce se na brněnském trhu prodalo nejméně novostaveb za poslední dekádu jeho sledování. Celkem 535 bytů v hodnotě 3,6 miliardy korun. Ceny přesto v průběhu roku neklesly a drží se na úrovni 130 000 Kč za metr čtvereční podlahové plochy. Prodejci hlásí oživení trhu, které nastalo v druhé polovině roku. V novém roce odborníci očekávají zlevnění úvěrů, růst poptávky i mírný růst cen, a to jak u starších, tak nových bytů. Údaje vyplývají z pravidelné analýzy brněnského trhu novostaveb, kterou připravuje společnost IMPERA styl.

Zásadní proměna čeká druhé nejvytíženější nádraží v Brně. Železniční stanice Královo Pole projde masivní rekonstrukcí, která přinese komfortnější cestování díky nové hale i přestavěnému kolejišti. Všechna nástupiště budou bezbariérová a nynější podchod se prodlouží až na ulici Myslínovu. Hotovo má být zhruba za dva roky.

Víc než šest set parkovacích míst uvnitř i venku včetně dvou desítek nabíjecích stanic pro elektromobily – to přinese vybudování parkovacího domu na Šumavské. Nyní dělníci pracují na jeho základech.

Vysoké letní teploty a nutnost drahé klimatizace jsou velkým ekonomickým výdajem na provoz budov. U starších staveb, které jsou energeticky náročnější, se tyto výdaje ještě znásobují. Stále více se tedy prosazují chytré a zároveň zelené budovy. Tomuto trendu pomáhá i tlak na udržitelnost. V mnoha zemích a regionech včetně ČR vstupují na scénu přísnější environmentální a energetické předpisy a regulace. Jedná se například o směrnici CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která bude standardizovat reporting udržitelnosti.

reklama