Jak jsou na tom ceny za byty v Brně a jaké jsou vyhlídky realitního trhu?

Na jedné straně touha po vlastním bydlení, na straně druhé rodinný rozpočet a finanční možnosti. Rovnici ještě doplňuje aktuální stav realitního trhu, který není pro zájemce o pořízení vlastního bydlení, ve srovnání s předchozími lety, nijak příznivý.

Za poslední dva roky totiž vzrostly ceny brněnských bytů až o 20 %. Jak hluboko musí Brňané sáhnout do kapsy, chtějí-li si koupit nemovitost? Jaké jsou příčiny a důsledky? Promítneme-li 20% nárůst cen do konkrétních částek, hovoří čísla sama za sebe. Průměrný brněnský byt s rozlohou 60 metrů čtverečních by v roce 2017 vyšel zhruba na 3,3 milionů korun. Letos však za něj nový majitel zaplatí 4,2 milionu korun. Podle odborníků se navíc situace a trend růstu cen nebude měnit. Jaké jsou důvody? Moderní společnost změnila i způsob života, se kterým souvisí i to, že rodiny již společně nebydlí v rámci několika generací. V jednotkách, kde dříve žili například prarodiče, rodiče i děti, dnes bydlí dvě či tři osoby. To vyžaduje nárůst obytné plochy v průměru na jednoho člověka. „Dalším významným faktorem, který přispívá k nárůstu cen za nemovitosti v Brně, je atraktivita města.

Po studiích zde zůstává žít nezanedbatelné procento vysokoškolských studentů, kteří původně z Brna nepocházejí. Také se sem stěhují lidé za prací, i když v Brně před tím nikdy nestudovali,“ přibližuje základní důvody nárůstu cen Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb. Svou roli hraje i pomalá výstavba nových bytových domů. Přestože by chtěli investoři stavět, situaci jim komplikuje zastaralý územní plán z roku 1994. Na jeho úpravách již pracuje Kancelář architekta města Brna. „Druhým problémem je složitost územních a stavebních řízení, jež prodlužuje přípravnou fázi staveb na pět let, někdy i na delší dobu. Pokud budeme považovat za rozumnou dobu pro přípravu dva roky, snadno odvodíme, že rezidenční projekty mají za trhem tříleté zpoždění,“ vysvětlil Tomáš Kaláb. V neposlední řadě se podle něj na situaci podílejí i samotní obyvatelé Brna, kteří již své bydlení mají a nové příležitosti již nevyhledávají. „Tito majitelé mají pocit, že v okolí jejich nemovitosti už kapacitně žádné další stavby nemohou vyrůst a často ztěžují situaci natolik, že se stavba protahuje o dlouhé roky,“ dodává. Suburbanizace Jedním z důsledků současné situace je to, že si lidé pořizují nemovitosti za hranicemi města, v blízkém okolí nebo v okrajových částech. „Chce-li si mladá rodina pořídit v Brně byt 3+1, tak nejlevněji jej opatří v městských částech, kde dominují sídliště, například v Bohunicích, Starém a Novém Lískovci nebo Bosonohách. Cena se zde pohybuje těsně nad třemi a půl miliony korun. Podíváme-li se ale na ceny v okrajových městských částech, jako je například Slatina, Žebětín nebo Řečkovice, tak najít v těchto lokalitách byt 3+1 pod čtyři miliony je velmi obtížné,“ popsala Radka Loukotová z Magistrátu města Brna.

Právě stěhování se do zázemí města  a suburbanizace s sebou však nese řadu negativních jevů, jako jsou například ranní a odpolední dopravní kolony na příjezdových cestách do metropole a s nimi spojené znečištění ovzduší a hluk. Vysoké procento obyvatel přilehlých obcí rovněž využívá brněnskou infrastrukturu, náklady s ní spojenou však nese město. „Město odchodem lidí do zázemí rovněž přichází o daňové příjmy, ale potřeba investic se naopak zvyšuje. I proto se Brno snaží udržet stávající obyvatelstvo a motivovat nově příchozí k tomu, aby se stali obyvateli města. Mimo jiné v současnosti připravujeme bytovou výstavbu, díky které vznikne v následujících pěti letech více než dva tisíce nových obecních bytů,“ vysvětlila plány brněnské radnice Radka Loukotová. Na problémy s probíhající suburbanizací dlouhodobě upozorňuje například Asociace brněnských architektů a stavitelů. „Město by nemělo sloužit pouze jako centrum služeb. Postupující suburbanizace, která trvá řadu let, ohrožuje podobu Brna i jeho fungování. Je potřeba klást důraz na vytváření dobrých podmínek pro bydlení,“ varoval již dříve předseda asociace Marek Vinter. Nájemní bydlení Vysoké ceny nemovitostí a jejich růst se kromě možností na pořízení bydlení v jihomoravské metropoli promítá i do stále se zvyšující poptávky po nájemním bydlení. I v tomto případě je patrný vysoký skok v meziročním srovnání v růstu částek. „Jako příklad můžeme uvést, že ještě před deseti lety si rodina mohla pronajmout bydlení 3+1 v Žabovřeskách bez inkasa za deset tisíc korun. Dnes se stejný prostor pronajímá za sedmnáct tisíc korun,“ popisuje Jan Kejduš z realitní společnosti Properia Group. Jednou z příčin jsou podle něj podmínky pro získání hypotéky. „Mladé rodiny, popřípadě lidé s nízkým podílem vlastních zdrojů, velmi často vyhledávají nájemní bydlení. Brno je navíc studentské město, ale kapacita vysokoškolských kolejí není zdaleka dostačující.

Připočítejme ještě tisíce především IT specialistů, kteří jsou zaměstnáváni světovými korporacemi sídlícími v Brně, a zjistíme, že podíl nájemního bydlení v Brně raketově roste, což má za následek i nárůst cen. S narůstajícím zájmem o nájemní bydlení počítá do budoucna i vedení města. „Nájemní bydlení je v České republice využíváno výrazně méně než v ostatních evropských zemích. Zatímco u nás je podíl domácností užívajících nájemní byty zhruba na dvaceti procentech, v Německu či Rakousku se pomalu blíží k padesáti procentům,“ říká Radka  Loukotová z Magistrátu města Brna. Podle Tomáše Kalába však nelze situaci vnímat ryze pozitivně. „Dnešní stav, kdy naprostá většina bydlení je v ČR v osobním vlastnictví, je podle mého poklad, kterého bychom si měli vážit. Situace, kdy menšina bydlení vlastní  a zbylá většina u nich bydlí v nájmu, se upřímně hrozím,“ podotýká Kaláb.

Rubrika
redaktor

118

reklama

Nejnovější články

Mezinárodní organizace Docomomo International ocenila v rámci nejlepších rekonstrukcí moderních architektonických děl z celého světa za posledních 12 let brněnskou vilu Tugendhat. Její opravu realizovanou v letech 2010–2012 odborníci označili za „mimořádně provedenou“.  Památka získala ocenění i v kategorii Open House.

Léto končí a s ním odchází i poslední teplé dny. Zajistit si v nadcházející chladnější polovině roku v našich příbytcích teplo rodinného krbu, by mělo být prioritou. Jak je to s topnou sezónou a nač zaměřit pozornost při kontrole topné soustavy?

To, že Dominikánské náměstí čekají změny v podobě nového vodního prvku, není v Brně žádnou novinkou. Jeho vzhled i výběr se v jihomoravské metropoli řeší dlouhodobě. Své vítěze již má architektonicko-výtvarná soutěž, ze které vzejde finální podoba okrasy někdejšího Rybího trhu. Vítězný vodní prvek však budí u mnoha Brňanů rozpaky.

Mendlovo náměstí se brzy promění. Rekonstrukce se dotkne veřejného prostranství významného brněnského dopravního uzlu a přinést by prostoru měla především vyšší komfort. Společnost PK OSSENDORF požádala v zastoupení města Brna o vyjádření k dokumentaci pro společné územní a stavební řízení na první fázi úpravy.

reklama