Co brzdí brněnský trh s nemovitostmi?

Současné stavebnictví a realitní trh se musejí potýkat s nebývalým množstvím problémů a výzev vyplývajících nejen ze současné zhoršující se geopolitické a ekonomické situace, ale i z klimatických změn. Ochlazení sektoru je patrné také v Brně. Nejen do zdejší bytové otázky, ale i fungování města celkově, se navíc výrazně promítá chybějící nový územní plán, suburbanizace, nedostatečná infrastruktura a dlouhé povolovací procesy.

Jihomoravská metropole má rozvojový potenciál, a pokud se naváže na dialog mezi jednotlivými sektory, bude i nadále spolu s hlavním městem tahounem tuzemského realitního developmentu. Vyplývá to z Konference Moravian Real Estate Date Autumn 2022. Jaká jsou podle odborníků klíčová témata brněnského realitního trhu?

Nový územní plán

Současný územní plán je zastaralý, a přestože se jeho nová podoba ve městě pod Špilberkem dlouhodobě připravuje, v dohledné době se jí Brňané nedočkají. „V příštím roce Brno nový územní plán mít nebude. Náš nejrychlejší scénář počítá s rokem 2024, ale možná budeme čekat tři čtyři roky,“ uvedl Michal Sedláček z Kanceláře architekta města Brna.

Absence dokumentu přímo dopadá na výstavbu připravovaných projektů, podle Marie Zezůlkové z Ministerstva pro místní rozvoj se navíc může negativně promítnout i do oblasti příjmů města a jeho dlouhodobého rozvoje.

„Brno může čerpat z evropských fondů miliardy korun, projekty je ale třeba realizovat do roku 2027,“ vysvětlila Zezůlková. A právě to může neexistence plánu ohrozit. Finance připravené z evropských fondů v aktuálním období pro výstavbu a rozvoj se totiž nemusí stihnout vyčerpat.

Suburbanizace

„Město se nenápadně vylidňuje, lidé se za dostupnějším bydlením stěhují stále dále od Brna, “ upozornil Dalibor Lamka ze společnosti Trikaya. To sebou nese řadu negativních jevů, jako například ranní a odpolední dopravní kolony na příjezdových cestách do metropole a s nimi spojené znečištění ovzduší a hluk. Vysoké procento obyvatel přilehlých obcí rovněž využívá brněnskou infrastrukturu, náklady s ní spojenou však nese město.

Realizace nových projektů

Nové projekty váznou, a to i přes to, že funguje komunikace mezi vedením Brna a developery. „Máme s městem dobrou a konstruktivní spolupráci,“ potvrdil Petr Fabrický z firmy Crestyl a souhlasí s ním i Martin Kodeš z J&T Real Estate CZ. „I přes dílčí úspěchy však příprava nových projektů pokulhává,“ doplnil Filip Chvátal, uvolněný člen Rady města Brna.

Realizaci větších záměrů totiž investorům komplikuje již zmíněný územní plán společně s celorepublikovými nástrahami, například nejistotou okolo nového stavebního zákona a pomalé povolovací procesy.

„Pro zahraničí jsme délkou investičních procesů nepochopitelní. Kvůli nekonečným diskusím také dosud zcela opomíjíme zásadní aspekty současného vývoje, třeba klimatické změny či problém migrace,“ dodala Marie Zezůlková. Pomoci by mohlo zřízení speciálního stavebního úřadu v rámci Brna pro projekty celoměstského významu.

Rubrika
Lenka Gregorová

7576

reklama

Nejnovější články

V uplynulém roce se na brněnském trhu prodalo nejméně novostaveb za poslední dekádu jeho sledování. Celkem 535 bytů v hodnotě 3,6 miliardy korun. Ceny přesto v průběhu roku neklesly a drží se na úrovni 130 000 Kč za metr čtvereční podlahové plochy. Prodejci hlásí oživení trhu, které nastalo v druhé polovině roku. V novém roce odborníci očekávají zlevnění úvěrů, růst poptávky i mírný růst cen, a to jak u starších, tak nových bytů. Údaje vyplývají z pravidelné analýzy brněnského trhu novostaveb, kterou připravuje společnost IMPERA styl.

Zásadní proměna čeká druhé nejvytíženější nádraží v Brně. Železniční stanice Královo Pole projde masivní rekonstrukcí, která přinese komfortnější cestování díky nové hale i přestavěnému kolejišti. Všechna nástupiště budou bezbariérová a nynější podchod se prodlouží až na ulici Myslínovu. Hotovo má být zhruba za dva roky.

Víc než šest set parkovacích míst uvnitř i venku včetně dvou desítek nabíjecích stanic pro elektromobily – to přinese vybudování parkovacího domu na Šumavské. Nyní dělníci pracují na jeho základech.

Vysoké letní teploty a nutnost drahé klimatizace jsou velkým ekonomickým výdajem na provoz budov. U starších staveb, které jsou energeticky náročnější, se tyto výdaje ještě znásobují. Stále více se tedy prosazují chytré a zároveň zelené budovy. Tomuto trendu pomáhá i tlak na udržitelnost. V mnoha zemích a regionech včetně ČR vstupují na scénu přísnější environmentální a energetické předpisy a regulace. Jedná se například o směrnici CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která bude standardizovat reporting udržitelnosti.

reklama