Panelové domy. Jaká je jejich historie?

Podle dostupných údajů žije v České republice téměř třetina obyvatel v panelových domech. Blížíte-li se k velkoměstům, již z dálky vás ve většině případů vítá šedá náruč okrajových sídlišť. V žádném případě však nejde pouze doménu metropolí. Panelový dům potkáte například i v romantické přírodní scenérii Krkonoš.

S nadsázkou lze říci, že Česká republika patří, stejně jako například Německo, k panelákovým velmocem. A o bydlení v nich je stále zájem, důvodů je přitom hned několik. Například fluktuace obyvatel či řešení rodinné situace, kdy je potřeba více místa, ale na novostavbu scházejí finance. A v neposlední řadě i nedostatek nových bytů na trhu.

Jaká je ale jejich historie? Pilotní výstavba se datuje do období po první světové válce, první paneláky začaly vznikat v Nizozemí, hned poté v Německu. Svou zlatou éru však kvůli tehdejšímu nedostatku bytů, urbanizaci a rovněž objevu prefabrikovaného panelu zažívají až po druhé světové válce.

V našich krajích vyrostl první panelový dům v roce 1953 v pražských Ďáblicích. Milosav Wimmer pro něj dokonce vyvinul speciální konstrukční systém, skeletonpanel. Stojí zde stále a obyvatelé v něm žijí ve dvanácti bytových jednotkách s dispozicí 3+1.

V Brně byla poprvé experimentální panelová technika využita pro stavbu domu ve Fišově ulici v Černých Polích. Jeho projekt vznikl v roce 1955, noví nájemníci se zde zabydleli ve čtyřiadvaceti bytech. Prvním sídlištěm jihomoravské metropole byl Juliánov architekta Pavla Krchňáka.

Lenka Gregorová

4267

reklama

Nejnovější články

Víc než šest set parkovacích míst uvnitř i venku včetně dvou desítek nabíjecích stanic pro elektromobily – to přinese vybudování parkovacího domu na Šumavské. Nyní dělníci pracují na jeho základech.

Vysoké letní teploty a nutnost drahé klimatizace jsou velkým ekonomickým výdajem na provoz budov. U starších staveb, které jsou energeticky náročnější, se tyto výdaje ještě znásobují. Stále více se tedy prosazují chytré a zároveň zelené budovy. Tomuto trendu pomáhá i tlak na udržitelnost. V mnoha zemích a regionech včetně ČR vstupují na scénu přísnější environmentální a energetické předpisy a regulace. Jedná se například o směrnici CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která bude standardizovat reporting udržitelnosti.

Po více než deseti letech posun v projektu Čtvrť pod Hády, luxusní byty pod Kraví Horou v hodnotě několika desítek milionů korun nebo osmadvacet nových budov v rozvojovém území takzvaného Jižního centra. Brněnský realitní trh čekají velké novinky. V bytové otázce chce navíc rozvést se soukromými investory dialog i město.

Na českém fotovoltaickém trhu je obrovský přetlak. Podle odhadů odborníků na něm aktuálně působí až 800 dodavatelů, kteří se zásadně liší úrovní odbornosti, jednáním i zkušenostmi v oboru. Přitom výběr dodavatele FVE je klíčový krok, který zásadně určí ráz celé investice. Cech akumulace ve fotovoltaice (CAFT) v únoru vydal Desatero pro výběr fotovoltaiky a společnost Schlieger, jeden z historicky prvních členů CAFT, druhý bod desatera věnovaný právě výběru dodavatele dále rozvádí. Níže je pět kritérií, které jsou doporučeny při výběru dodavatele zohlednit.

reklama