Bohatá historie brněnských divadel

Kořeny brněnské divadelní scény sahají až do roku 1767. To se v Brně odehrálo první profesionální divadelní představení. První kamenná budova však byla postavena až v roce 1882. Jednalo se o Mahenovo divadlo, v té době Německé městské divadlo, které uvádělo hry pouze v německém jazyce. A co historie ostatních divadelních budov? Redakce Centrum news se jim podívala pod pokličku. 

Janáčkovo divadlo

Divadlo v Rooseveltově ulici bylo postaveno v první polovině 60. let 20. století podle návrhu architekta Jana Víška. V Janáčkově divadle tak díky němu může představení sledovat více než tisíc diváků. Architekturu divadla postupně dotvořila výrazná výzdoba, která se soustředila především na exteriér. Vincenc Makovský vypracoval třetinový model sousoší Aloise a Viléma Mrštíkových, jehož konečnou podobu, která se nachází před vstupem do technické části divadla, pak zhotovil Stanislav Hanzík s částečným uplatněním vlastního pojetí. Loni na podzim byla ukončena dvouletá nákladná rekonstrukce zaměřená na foyer a exteriéry kolem zadního vchodu. Ve zkušebním sále se nyní nachází jedno z nejmodernějších nahrávacích studií ve městě a park je upraven do podoby, kterou mu daly originální návrhy z 60. let.

Mahenovo divadlo

Budova bývalého Německého městského divadla, poté divadla Na hradbách, 
později Janáčkova, nyní Mahenova divadla, patří nejen k prvním architektonickým památkám v Brně, ale navíc její umělecký, technický a kulturní význam je podstatný pro celou Evropu. Jedná se totiž o první elektrifi kované divadlo v Evropě. Nové divadlo vzešlo převážně z iniciativy tehdejšího starosty Gustava Winterhollera. Stavba trvala pouhých 18 měsíců. Na realizaci se podílela početná řada vídeňských a brněnských umělců, podnikatelů a řemeslníků. Architektonický návrh divadla vypracovali vídeňští architekti Ferdinand Fellner ml. a Hermann Helmer. Ti se podíleli na realizacích celkem čtyřiceti osmi divadelních budov. Skvostem interiéru budovy je především monumentální trojramenné schodiště, jehož hlavní rameno vede k lóžím v parteru a zbývající dvě ke koridoru v patře, který spojuje foyer s hledištěm. Vysoká schodištní hala mezi vestibulem a hledištěm představovala u našich divadel výjimečný příklad a jen omezeně se vyskytovala i v divadelních realizacích vídeňské autorské dvojice. V letech 1971–1978 se uskutečnila komplexní rekonstrukce budovy, která se týkala výměny a kapacitního zvětšení veškerých inženýrských sítí a obnovila, rozšířila a modernizovala technický provoz divadla.

Divadlo Reduta

Podoba dnešní Reduty má za sebou výrazné přestavby, dostavby a složitý stavební vývoj, který trval několik staletí. Jejím základem byl nárožní dům Lichtenštejnů, který později odkoupilo město a zřídilo v něm tzv. Novou tavernu, později zvanou Velkou. Vznikl z něj reprezentační objekt určený vzácným návštěvám města. Následně byl přikoupen i vedlejší dům. Ten prošel rekonstrukcí a propojil se se stávajícím objektem do dnešní podoby Reduty. Významný byl pro Redutu rok 1767, kdy zde se svojí sestrou Nanerl koncertoval tehdy jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart. Na počest této události byl v roce 2008 před divadlem odhalen Mozartův pomník od Kurta Gebauera. Po skladateli je pojmenován i jeden ze zdejších sálů. V letech 1785 a 1786 podlehlo divadlo zničujícím požárům a v době napoleonských válek sloužilo jako lazaret a improvizovaná vojenská ubytovna. Na následujících rekonstrukcích se podíleli tehdejší významní umělci a architekti Lorenzo, Vincenzo a Antonio Sacchettiové. První představení po rekonstrukci, jímž se začala psát novodobá historie Reduty, se odehrálo 1. října 2005. Byl jím společný projekt činohry, opery a baletu Národního divadla Brno. V současnosti zde účinkují všechny jeho soubory.  Celková koncepce i vlastní produkce divadla je utvářena a realizována jejím samostatným uměleckým úsekem.     

Brněnská divadla

redaktor

313

reklama

Nejnovější články

S přípravou na nadcházející nejteplejší měsíce v roce přichází na řadu i revize našich příbytků. Zahrada vyžaduje naši péči a stejně tak si kontrolu zaslouží i další části našeho domova. Například střecha. Díky pár úkonům se totiž můžete vyvarovat mnohem rozsáhlejším problémům.

Možnost, že budeme částečně pracovat na homeoffice i v následujících měsících, se promítá i do trhu s nemovitostmi. S novým životním rytmem totiž roste i zájem Čechů o byty se samostatnou pracovnou. Trendu, který je nejvíce patrný v Praze a v Brně, se přizpůsobují i majitelé bytů určených k pronájmu.

Realitní trh v jihomoravské metropoli pokořil další hranici. Průměrná cena metru čtverečního nové bytové jednotky poprvé v historii přesáhla 100 tisíc korun. Důvodem je vysoká poptávka plynoucí z nedostačující výstavby, a především zkostnatělé územní plánování. O jaké byty je v Brně největší zájem a kolik za ně musí noví majitelé v průměru zaplatit?

Žadatelé z řad mladší generace stále častěji volí pro splněních svých snů o vlastním bydlení hypoteční úvěry. Vyplývá to z dat České spořitelny. Podle nich získali lidé do 30 let v posledních měsících více než pětinu všech schválených půjček na bydlení.

reklama